Dvacet let jsem budovala kariéru od produkční v televizi Nova, pžes výkonnou ředitelku reklamní agentury až po majitelku několka firem. Řídila jsem projekty, kampaně i týmy a měla za sebou výsledky, na které jsem mohla být hrdá. Přesto jsem často přicházela domů unavená a s hlavou stále plnou práce.

Měla jsem tým, pravidelné porady, projektové nástroje i nastavené procesy. Každý den ale přicházely další e-maily, opravy, dotazy a úkoly, které někdo nedokončil nebo na ně zapomněl. Vyřešila jsem spoustu věcí, ale ty skutečně důležité se neustále odsouvaly.

Neřídila jsem své priority. Řídilo mě to, co právě nejvíc hořelo.

Dlouho jsem si myslela, že potřebuji být disciplinovanější, pracovat ještě efektivněji nebo rozšířit tým. Postupně jsem ale pochopila, že problém není v množství práce ani v jednom chybějícím nástroji.

Chybělo propojení mezi strategií, prioritami, lidmi a každodenním řízením. Protože ani sebelepší plán nepomůže, pokud se nepromítne do toho, na čem tým každý den pracuje.

Viděla jsem, co dlouhodobé hašení požárů dělá s podnikatelkou. Jak přestává plánovat, tvořit a rozvíjet nové příležitosti. Místo toho jen reaguje na potřeby ostatních a postupně ztrácí svobodu, kvůli které začala podnikat.