Kolik času věnujeme v plné pozornosti skutečně jen sami sobě?

Kolik času věnujeme všemu ostatnímu jen ne sami sobě? Kolik dáváme svého času naší práci, dětem, naší domácnosti, vaření, péči pro všechny ostatní? Kolik dáváme ale času sami sobě?

Jak často hodíme nohy nahoru a vypijeme si svůj drink, třeba čarstvý kokos v klidu?

Vždycky se najde totiž něco důležitějšího, co musíme jít udělat, než si jít zacvičit, meditovat nebo jít jen na procházku. Taky mi to nešlo, mnoho let. Kolikrát jsem začala a po týdnu, maximálně dvou, jsem zase nějak skončila u kompu a vyřizování mnoha e-mailů.

Třeba moje vlastní zkušenost.

Dva roky jsem organizovala semináře hormonální jógové terapie, ale sama ji necvičila. Každý den se našlo něco, co bylo důležitější, než si jít zacvičit. Umýt nádobí, vyprat, vyřídit e-maily, už tak mám přeci málo času a nic nestíhám.

Ale co to skutečně znamenalo? Nádobí, špinavé prádlo anebo e-maily byly vlastně důležitější než já. Jak jsem si tohle mohla řadu let dělat? Tak moc si sama sebe nevážit a dávat na všechny strany, že na sebe už mi nic nezbylo.

Jak můžeme změnit svůj den?

Popíšu v krátkosti svůj časový průběh dne, když jsem se sama sobě nevěnovala, a když se sobě věnuji.

Jak vypadal můj den bez času, který bych vědomě věnovala jen sama sobě?

Vzbudím se, ještě ležím v posteli a čtu si všechny ty maily, co mi přišly přes noc. Mažu, co můžu, čtu, co je důležité. Bylo toho moc, zasekla jsem se a teď už mám zpoždění. Já zase nestíhám…

Přichází na řadu rychlé buzení dcery, snídaně, svačina a výprava do školy. Při tom mám pořád v hlavě všechny ty věci, co musím vyřešit, zadat, poslat, zařídit… Po škole spěchám zpět domů. Uvařím si druhou kávu a už přímo letím ke kompu. Pracuju, píšu emaily, telefonuju, cítím trochu hlad, ale ještě vyřizuju vše, co mám v poště, ať toho udělám co nejvíce. Ale stejně zase nestíhám…

Najednou už ale cítím velký hlad. Koukám na hodinky a začínám se hroutit, že jsem toho moc nestihla a že je už zase tolik hodin. Uvědomuju si, že jsem se ani nestihla napít vody, a tak si natočím svoji první sklenici vody. Jdu si udělat něco k obědu, hlavně ať je to rychle, dost spěchám a nemám čas na to si vařit jídlo. Vždyť je to jen pro mě. Jo a nestíhám si ho ani sníst…

Při jídle už ale zase zpět ke kompu a udělat toho co nejvíc, než budu muset jet pro dceru do školy. A najednou zjišťuji, kolik je zase hodin. Ledabile se přečísnu, něco na sebe hodím a jedu do školy pro Káju. Pořád ale vím, že nestíhám…

Celé odpoledne se věnuji své dceři, nejsem už opravdu na počítači. Učíme se do školy, připravujeme společně večeři, podle času a nálady hrajeme ještě nějakou hru. Pak se jde dcera koupat, připravím jí k tomu vše potřebné. Před spaním se mazlíme a čteme pohádku.

Ve čtení se už střídáme. Pak jde dcerka spát a já už zůstávám nahoře v patře v ložnici, hned vedle dětského pokojíčku. Tak se jí usíná dobře, ví, že jsem nablízku.

V ložnici si hodinu až dvě čtu, když něco hoří, dodělávám to, nebo jen brouzdám na facebooku, poslouchám nějaký onlinový program. Na televizi se už dlouhá léta vůbec nedívám. Usínám a vím, že jsem toho zase moc nestihla…

A jak vypadá můj den, kde jsem si udělala i prostor jen sama pro sebe. 

Vzbudím se, ještě ležím v posteli a užívám si to. Protahuju se, mobil a maily mě vůbec nezajímají! Mám čas a mohu jít vzbudit dceru a pomazlit se s ní, náš milý ranní rituál. Mám na nás čas.

Připravím nám snídani a svačinu, společně se nasnídáme a mně je hezky. Dokončím výpravu do školy a je mi pořád hezky, vůbec nevím, co je v těch mailech, mám čistou hlavu. Užívám si společnou cestu s dcerou do školy i samotnou cestu zpět domů. Děkuju sobě, že jsem si to dopřála a že mohu pracovat z domova a moc si toho vážím.

Přijedu domů a můj počítač ani mobil mě stále nezajímají. Připravím si svůj pitný režim na celý den. Pak mám pořádkový rituál. Poklidím po snídani, vyluxuju a jdu udělat něco jen sama pro sebe. Buď si zacvičím, nebo jdu na procházku se psem, nebo si pustím jen hudbu a relaxuju. Věnuju se prostě jen sama sobě.

Je 10.00, dávám si ovocnou svačinu a začínám TEPRVE pracovat. Jedu podle plánu. Jen dva dny v týdnu řeším administrativu, většinou je to úterý a čtvrtek. Mimo tyto dny jen zkontroluju poštu, že něco vyloženě nehoří a vyřízení klidně nechávám na čas, který je vyřízení administrativě věnován. Mám své bloky na jednotlivou práci naplánované, neskáču z jednoho projektu na druhý…

Tvořím, co jsem si naplánovala, dělám, co je potřeba. Pracuju i podle cykličnosti, jestli mám právě vyřídit něco přátelského, dohodnout nové podmínky nebo zda jsme kreativní, intuitivní. Zkrátka dělám jen to, co chci já udělat.

Nezapomínám na sebe ani s kvalitním a pravidelným jídlem. Buď mám jídlo připravené na celý den, nebo si aktuálně vařím něco čerstvého, ale přemýšlím o tom a věnuji tomu pozornost. Chci pro sebe kvalitní vyvážené jídlo, zeleninu, bílkoviny, sacharidy.

Poklidím po sobě kuchyň a jdu dále pracovat. Je 15.00, končím a jedu pro dceru do školy.

Celý zbytek odpoledne je stejný, jako v předešlých dnech, jen na počítači už nedělám, jo a na televizi se taky vážně pořád vůbec nedívám 🙂 !

Večer usínám s pocitem krásného dne a s tím, jak jsem šikovná, co všechno a jak jsem zvládla udělat.

Asi sama vidíš ten zásadní rozdíl.

Nejen ranní hodina je pro mne, je s takovým respektem k sobě sama veden celý můj den. 

Jak si udělat čas sama pro sebe?

Naprosto přísně a pravidelně zařaď do svého dne z počátku alespoň 30 minut jen pro sebe.

Buď vstaň ráno dříve, nebo odpoledne až přijdeš z práce, možná večer před spaním. Co ti bude vyhovovat. Najdi si čas sama pro sebe, máš na něj nárok, zasloužíš si ho a potřebuješ ho.

A začni dělat v tomto čase něco skutečně jen pro sebe, co chceš už dlouhou dobu dělat, ale nebyl na to čas. Prosím, ne v duchu: měla bych cvičit nebo měla bych si srovnat skříň. Nedělej nic, co bys měla… Udělej něco, co Ti přináší radost, něco, po čem se budeš cítit skutečně dobře. Najdi svůj zdroj energie, co Tě nabije, posílí a vyživí.

Jestli pořád dáváš, musíš se začít starat o sebe a začít dávat taky a především sama sobě. Třeba to bude udělat si manikúru, poslechnout hudbu, přečíst kus knihy, podívat se na oblíbený seriál nebo kvalitní film.

Požádej svoji rodinu a dohodni se s ní, že Tě v tento Tvůj čas nebudou vyrušovat.  

Jestli to skutečně teď nejde v týdnu, třeba máš dvě malé děti, popros o pomoc a udělej si pro sebe alespoň čas o víkendu. Jen to také zařaď naprosto pravidelně. Je to důležité!

Až když děláme něco déle než 3 týdny, stane se to potřebným zvykem.  

Napiš si na první týden, co bys chtěla dělat v čase, který máš jen pro sebe. Dej si to do svého kalendaře a zační jet podle svého plánu. Držím palce!

S láskou

Iva Bernát

 

Iva Bernát
Mým skutečným talentem jsou technické věci ONLINE PODNIKÁNÍ. A protože miluji aplikace a funkční systémy MioWeb, FAPI a Smart Emailing, pomáhám začínajícím podnikatelům jako jejich OSOBNÍ PRŮVODCE plážovým podnikáním.   Můj příběh si přečtěš zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *